Snahy o otevření archivů StB
1991 - Federální parlament schválil lustrační zákon, který bývalým příslušníkům a spolupracovníkům StB znemožnil výkon vysokých funkcí zejména ve státní správě. Zákon měl platit pět, později deset let, nakonec byl v roce 2000 prodloužen na neurčito.
1992 - Necenzurované noviny otiskly údajně úplný, ale neověřený seznam spolupracovníků StB. Ten byl později vydán i knižně a je rovněž dostupný na internetu. Jde o tzv. Cibulkův seznam, jeho autentičnost nebyla nikdy potvrzena.
1996 - Parlament přijal zákon o zpřístupnění svazků StB. Do svazků však může nahlédnout jen ten český občan, na něhož byl svazek veden. Občan se může dozvědět jméno důstojníka StB, který jej sledoval, a na požádání mu ministerstvo vnitra rozšifruje i krycí jméno agentů StB. Jména dalších osob jsou začerněna.
listopad 1999 - Senátoři ODS předložili návrh novely zákona o zpřístupnění svazků StB. Návrh předpokládal, že do svazků by mohli nahlédnout všichni občané včetně cizinců, přičemž ministerstvo vnitra by muselo vydat úplný a ověřený seznam všech spolupracovníků StB. Kvůli technickým problémům senátoři návrh sami stáhli.
červen 2001 - Senátoři ODS navrhli vlastní novelu zákona o zpřístupnění svazků StB, která se má vztahovat mimo jiné i na dosud nepřístupné svazky vojenské kontrarozvědky. Senátoři v nové předloze počítali se vznikem senátní komise pro zpřístupňování dokumentace bezpečnostních složek komunistického režimu. Komise by rozhodovala ve sporných případech, kdy by zpřístupnění svazku ohrožovalo české zájmy v zahraničí či život konkrétního člověka.
8. srpna 2001 - předlohou se začal na své schůzi zabývat Senát. Se zveřejněním všech svazků nesouhlasili například senátor Zdeněk Bárta (čtyřkoalice) a vicepremiér a senátor za ČSSD Pavel Rychetský, ač podle svých slov v minulosti byli sami StB sledováni.
9. srpna 2001 - Senát na návrh senátorů za ODS schválil vlastní návrh zákona, podle něhož mají být otevřeny v podstatě všechny svazky bývalé Státní bezpečnosti. Lidé zatím mohou nahlížet jen do "svých" svazků nebo do svazků se svými osobními údaji. Další archiválie přístupné nejsou. Senátní návrh zákona nyní bude posuzovat Poslanecká sněmovna.
12. září 2001 - Vláda zamítla senátní návrh novely zákona o odtajnění svazků StB. Podle kabinetu je návrh v rozporu s Listinou základních práv a svobod, zákonem o ochraně osobních údajů i lustračním zákonem.
1. listopadu 2001 - Poslanecká sněmovna především hlasy pravicových poslanců propustila do druhého čtení senátní novelu zákona, podle níž mají být zpřístupněny prakticky všechny svazky bývalé StB.
14. listopadu 2001 - Vláda odmítla návrh zákona pravicových poslanců, na jehož základě by vznikl Institut pro dokumentaci totality. Svůj nesouhlas vláda zdůvodnila tím, že návrh poslanců ODS, Unie svobody a KDU-ČSL je v rozporu s českými zákony i mezinárodními úmluvami.
10. ledna 2002 - Přijetí senátního návrhu na zpřístupnění svazků komunistické StB doporučil Poslanecké sněmovně její výbor pro obranu a bezpečnost.
Na základě senátní předlohy by byly přístupné dosud tajné dokumenty o spolupracovnících StB a kádrové materiály jejích pracovníků. Zatím mohou lidé nahlížet jen do svazků, které na ně tajná komunistická policie vedla.
8. února 2002 - Poslanecká sněmovna schválila senátní návrh na zpřístupnění svazků tajné policie. Pokud návrh zákona schválí Senát a podepíše prezident, budou moci do svazků nahlédnout občané České republiky, kterým je nejméně 18 let, a stejně staří cizinci s českým občanstvím. Na veřejnost se dostanou nejen svazky o sledovaných osobách, ale i seznamy spolupracovníků a agentů StB a kádrové materiály příslušníků někdejší tajné policie.
Nepřístupné zůstanou pouze svazky, jejichž zveřejnění by ohrozilo bezpečnostní zájmy státu nebo životy občanů. Zveřejněny nebou ani informace o cizincích. O tom, které svazky budou nadále nepřístupné, by měla rozhodovat zvláštní pětičlenná sněmovní komise. Senát neúspěšně navrhoval, aby ji tvořili výhradně senátoři.
Zákon o zpřístupnění svazků StB začne platit dnem vyhlášení. Rok poté pak budou moci ministerstva obrany a vnitra vydat tiskem a na elektronických médiích evidenční záznamy ze zachovaných nebo rekonstruovaných protokolů, svazků a dalších evidenčních pomůcek bezpečnostních složek.
27. února 2002 - Senátní výbor pro lidská práva doporučil vrátit zákon o zpřístupnění svazků komunistické StB (schválený sněmovnou 8. února 2002) znovu poslancům.
Výbor na návrh Zdeňka Bárty (nezávislý, navržen KDU-ČSL) doporučil, aby místo pětičlenné sněmovní komise rozhodoval předseda senátu vrchního soudu o tom, které svazky budou nadále nepřístupné. Senát původně chtěl komisi, kterou by tvořili výhradně senátoři.
8. března 2002 - Návrh zákona o zpřístupnění svazků StB schválil Senát. (Pozn.: Formálně vzato šlo o novelu původního zákona o zpřístupnění svazků StB z roku 1996)
14. března 2002 - Návrh zákona o zpřístupnění svazků StB podepsal prezident.
Září 2002 - V rámci ministerstva obrany začal pracovat Úřad pro zpřístupňování dokumentů. Úřad vznikl po přijetí novely zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností StB z března 2002, úřad se zabývá zpracováváním a zpřístupňováním dokumentů komunistické vojenské kontrarozvědky, která byla do listopadu 1989 součástí Státní bezpečnosti (StB). (ČTK/11.4.2003;10.5.2005;www.army.cz)
27. listopadu 2002 - Poslanecká sněmovna zřídila komisi, která bude dohlížet na zpřístupňování svazků bývalé StB. Na komisi se budou moci obracet občané, jimž státní orgány nebudou chtít dokumenty StB zpřístupnit.
13. února 2003 - Podle Mladé fronty Dnes hledá ministerstvo vnitra způsob, jak část archivů StB přece jen navždy utajit. Jde o některé dokumenty předlistopadové rozvědky týkající se případů, v nichž komunističtí špioni na Západě kradli technologie a vědecké poznatky. Stát se totiž obává, že po zveřejnění by se mohly ozvat zahraniční firmy a podniky, které měly na ukradené technologie patenty.
20. března 2003 - Ministerstvo vnitra zveřejnilo oficiální seznamy evidovaných spolupracovníků bývalé StB. Seznamy obsahují 75.000 jmen spolupracovníků komunistické tajné služby. V seznamech je také uvedeno 3150 lidí, kteří komunistické rozvědce dávali informace ze zahraničí, zejména o českém exilu.
Seznamy byly zveřejněny na internetových stránkách ministerstva vnitra a zároveň vyšly tiskem v nákladu 3000 výtisků. Publikace byla zdarma k mání v budovách vnitra. (webová adresa ministerstva vnitra: http://www.mvcr.cz; elektronické vyhledávání ve svazcích StB nabízí také po dohodě s vnitrem internetový vyhledávač Seznam.cz na adrese www.seznam.cz)
- Seznam spolupracovníků předlistopadové vojenské kontrarozvědky - třetí správy Státní bezpečnosti (StB) zveřenila i armáda. Uvedl to 26.3. deník Hospodářské noviny (HN). Seznam čítá přes 15.000 jmen a je nejsnáze přístupný na webové adrese http://www.army.cz (a dále pod ministerstvo obrany/dokumenty). Seznamy vyšly i knižně. Zpřístupňování svazků bývalé hlavní správy vojenské kontrarozvědky, která od roku 1964 působila pod krycím názvem III. správa ministerstva vnitra, má na ministerstvu obrany na starosti Úřad pro zpřístupňoání dokumentů. (ČTK/11.4.2003;10.5.2005; www.army.cz)
- Podobné seznamy, které obsahují jména udavačů z komunistických kriminálů, vydala podle HN i vězeňská služba (pozn.: jde o dokumenty vzniklé z činnosti odboru vnitřní ochrany bývalého Sboru nápravné výchovy). V souboru se však vyskytuje pouze 66 jmen. Seznamy jsou přístupné na webové adrese http://www.vscr.cz.
2. dubna 2003 - Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách vystavilo aktualizovanou verzi seznamu spolupracovníků komunistické StB. Seznam byl doplněn o 12 nových jmen. Současně byla dvě jména, u kterých se zjistilo, že se do seznamů dostala omylem, vyřazena. Vnitro oficiální seznamy StB znovu aktualizovano v květnu, doplnilo je o 20 nových jmen s úplnými údaji a asi 9000 jmen neúplných. Zároveň z původních seznamů "ubyla" jména 15 lidí, kteří v nich být neměli.
Od zveřejnění oficiálních seznamů StB 20. března 2003 čelilo vnitro kritice ze strany veřejnosti i médií, že jeho materiály nejsou kompletní. Například z nich vypadlo jméno bývalého šéfa lidové strany Josefa Bartončíka. Opravená verze už jeho jméno obsahuje.
- Ministerstvo obrany omylem zveřejnilo několik jmen současných vojenských špionů. Zařadilo je totiž nedopatřením do seznamu agentů předlistopadové vojenské kontrarozvědky dostupném na internetových stránkách ministerstva. Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka se tak stalo pouze v jednom případě. Podle informací MfD se ale na seznamech ocitla jména minimálně dvou nynějších agentů.
30. dubna 2003 - Poslanecká sněmovna zvolila předsedu zvláštní pětičlenné sněmovní komise, u níž se budou moci domáhat nápravy občané, jimž státní orgány nebudou chtít dokumenty StB zpřístupnit. Šéfem komise se stal předseda poslanců ČSSD Petr Ibl.
Leden 2004 - Poslanecký klub ODS jednoznačně odmítl návrh novelizovat zákon o zveřejnění svazků bývalé StB. S nápadem přišel stínový ministr vnitra ODS Ivan Langer. Novela měla umožnit výmaz neoprávněně evidovaných osob. (Právo/28.1.2004)
22. března 2004 - Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva v rozhovoru pro ČTK uvedl, že v oficiálních seznamech agentů StB ministerstva vnitra stále chybí zhruba 25.000 jmen.
Penc jména lidí, která podle něj v seznamech vnitra chybí, zveřejnil 18. března 2004 na svých internetových stránkách. Zájemci je naleznou na adrese http://odboj.jicinsko.cz/cr/doplnek.htm. Uvedl, že svůj seznam sestavil tak, že srovnal takzvané Cibulkovy seznamy s materiálem vnitra.
1. února 2008 - Zahájil činnost Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zřízený parlamentem s cílem zkoumat éru komunismu a nacistické okupace Československa. Současně s ÚSTR vznikl Archiv bezpečnostních složek (ABS), jenž od ministerstev vnitra, spravedlnosti a obrany a tajných služeb
převzal písemnosti StB. Jde zhruba o 200 milionů stran dokumentů. Do dokumentů StB mohou lidé od léta 2008 nahlížet v pobočkách ÚSTR a ABS v Praze a Brně. ABS také od ministerstva vnitra převzal elektronickou evidenci bývalých spolupracovníků StB.
25. července 2008 - ABS na svém webu www.abscr.cz zveřejnil pomocné registrační protokoly bývalé komunistické vojenské kontrarozvědky (VKR) obsahující záznamy zhruba o 140.000 lidech.
7. července 2009 - Bývalý disident Stanislav Penc se rozhodl zveřejnit na internetu dvě z databází bývalé StB. Má jít o počítačové registry EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob), které StB dokončovala před listopadem 1989. ABS předtím databáze odmítl zpřístupnit s tím, že mu to nedovoluje zákon. Podle ÚSTR a ABS jsou tyto materiály navíc zatíženy chybami.
10. července 2009 - ABS spustil pilotní fázi digitálního archivu. Zájemci o dokumenty ABS si tak budou moci prohlédnout v badatelnách několik desítek tisíc archiválií v elektronické podobě. Projekt by podle ředitele ÚSTR Pavla Žáčka měl být dokončen v roce 2010, kdy se uživatelům po obdržení hesla zpřístupní dokumenty přes internet.