Známé spory ohledně StB

5. ledna 1994

U Městského soudu v Praze bylo v přítomnosti Zdeny Salivarové rozhodnuto, že nebyla, a to v žádné kategorii, tajným spolupracovníkem StB a v registru svazků StB byla vedena neprávem; její jméno figurovalo v seznamu spolupracovníků, které otiskly Necenzurované noviny - Rudé krávo v červnu 1992. (ČTK/7.1.1994)

5.6.2007

Šéf Správy Pražského hradu Ivo Velíšek podle informací Práva spolupracoval s komunistickou StB. List napsal, že Velíšek byl počátkem 80. let důvěrníkem StB s krycím jménem Obchodník. Šéf prezidentské kanceláře Jiří Weigl Právu řekl, že informace o spolupráci Velíška s StB nemá, ale Velíšek podle něj splňuje všechny zákonné podmínky pro výkon funkce šéfa Správy Pražského hradu - má negativní lustrační osvědčení i bezpečnostní prověrku. Právo uvedlo, že čisté lustrační osvědčení má Velíšek oprávněně, protože mimo jiné na důvěrníky se lustrační zákon nevztahuje.

5.9.2008

Ostravský okresní soud odsoudil Kuśe za poškozování cizích práv k pokutě 100.000 korun. Pokud nezaplatí, hrozí mu pět měsíců vězení. Podle státního zástupce se Kuś prokazoval padělaným lustračním osvědčením, a poškodil tak ministerstvo vnitra.

6. května 2009

Svazky komunistických agentů podle ředitele ÚSTR Pavla Žáčka obsahují indicie, které svědčí o tom, že se československá rozvědka mohla podílet na útoku na tehdejšího předsedu Slovenské národní rady v exilu Matúše Černáka. Útok se odehrál v květnu 1955 v Mnichově. Černák tehdy zahynul po otevření balíčku, který obsahoval výbušninu. Při výbuchu kromě něho zemřeli ještě další dva lidé a 20 dalších bylo zraněno.

6. února 1995

U Městského soudu v Praze začalo jednání, v němž velitel jednotek UNPROFOR sektoru Jih v Chorvatsku Rostislav Kotil žádal po Radiu Frekvence 1 omluvu a jeden milion korun za tvrzení, že se vykazuje falešným lustračním osvědčení a byl pozitivně lustrován; Kotil spor nakonec vyhrál; 22.10.97 Městský soud v Praze rozhodl, že Frekvence 1 se musí Kotilovi veřejně omluvit a zaplatit mu odškodné 200.000 korun.

7. srpna 2005

Soudkyně Vrchního soudu v Praze Jitka Horová je evidována jako spolupracovnice bývalé StB. Spolupráci dokládá lustrační osvědčení. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr spravedlnosti Pavel Němec. Horová spolupráci popírá, podle Němce se chystá podat žalobu na ministerstvo vnitra. Podle seznamů ministerstva vnitra Horová, za svobodna Kavalírová, s StB spolupracovala. Česká televize 7. srpna uvedla, že ve svazcích komunistické bezpečnosti byla vedena pod krycím jménem Sázava. Ministr Němec ji podle svých slov dočasně zbavil funkce. Na spolupráci Horové s StB upozornil soud dopisem jeden z občanů.

7. února 2007

Senátor Milan Špaček (KDU-ČSL) se domohl soudního výroku, že nebyl vědomým spolupracovníkem komunistické StB. Senátor žaloval ministerstvo vnitra, přestože vlastní již dvě negativní lustrační osvědčení. Kvůli informacím některých médií, že před rokem 1990 pracoval pro vojenskou kontrarozvědku, někdejší součást StB, požadoval jednoznačný výrok soudu, že s tajnou bezpečností nespolupracoval. Odvolací senát Městského soudu v Praze zamítl odvolání ministerstva proti rozhodnutí Obvodního soudu v Praze 7 z roku 2005. Soud se zabýval jen formální stránkou sporu.

8. listopadu 1991

U Obvodního soudu pro Prahu 7 začalo soudní projednávání sporu, v němž Jan Kavan zažaloval FMV za to, že byl na základě materiálů ministerstva označen za tajného spolupracovníka StB; 23.9.1994 Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl, že Kavan nebyl vědomým spolupracovníkem StB; MV se odvolalo; 16.1.1996 Městský soud v Praze rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 potvrdil.

8. listopadu 1991

U Obvodního soudu pro Prahu 7 začalo soudní projednávání sporu, v němž Jan Kavan zažaloval FMV za to, že byl na základě materiálů ministerstva označen za tajného spolupracovníka StB; 23.9.1994 Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl, že Kavan nebyl vědomým spolupracovníkem StB; MV se odvolalo; 16.1.1996 Městský soud v Praze rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 potvrdil.

8. srpna 2005

Tři z 22 státních zástupců, kteří podle televize Nova před rokem 1989 pronásledovali disidenty, zastávají vedoucí pozice na Nejvyšším státním zastupitelství (NSZ). Uvedl to mluvčí ministra spravedlnosti Petr Dimun. Informaci 7. srpna zveřejnila televize Nova.

8.6.2004

Pražský městský soud rozhodl, že Pavlík je ve spisech StB veden neoprávněně.

9. února 2007

Šéf české pobočky Interpolu Pavol Mihál byl veden jako spolupracovník StB. Vyplynulo to z vyjádření náměstka policejního prezidenta Oldřicha Martinů. Ten uvedl, že důstojník ztratil předpoklady pro působení na policejním prezidiu a musí odejít. Mihál je dle informací médií veden v seznamu spolupracovníků StB. Důstojník přitom vlastnil negativní lustrační osvědčení, znělo však na jméno Pavel, nikoli Pavol. Vedení policie proto požádalo Mihála, aby předložil nové osvědčení, které mu ministerstvo vnitra vydalo 1. února. Mihál byl údajně veden jako agent StB s krycím jménem Emil od roku 1983. Jeho spis ale již neexistuje, byl skartován v roce 1988, kdy nastoupil k tehdejšímu Sboru národní bezpečnosti. Kvůli události nařídil ministr vnitra Ivan Langer 5. února 2007 kontrolu lustračních osvědčení více než 1000 policistů i civilních pracovníků policie na důležitých funkcích.

Červenec 1999

Propukla aféra týkající se údajné spolupráce kandidáta ČSSD pro doplňovací volby do Senátu a předsedy Artfóra - Jazzové sekce Karla Srpa s StB. Podle článku, který 22. července 1999 zveřejnily LN, měl Srp v rozmezí let 1976 až 1982 tajné policii udávat své známé a přátele, mezi nimi i hudebníky Jaroslava Hutku a Vladimíra Mertu. Srp popřel, že by spolupracoval s komunistickou StB.

k 30.1.2005

Ministerstvo vnitra již prohrálo přes 700 žalob ve sporech s lidmi vedenými v seznamech spolupracovníků bývalé Státní bezpečnosti. Jde o každou devátou z deseti podaných žalob. Jména tří lidí musí vnitro ze seznamů spolupracovníků StB vymazat. (ČTK/31.1.2005)

k únoru 2005

U ministerstva vnitra působí ještě asi 1100 bývalých pracovníků StB. Většinou však jde o technické pracovníky. Uvedla to MfD ze 17.2.2005.

Podzim 1998

Vypukla aféra s neudělením vysokého státního vyznamenání bývalému starostovi Vídně Helmutu Zilkovi. Prezidentská kancelář poté, co vyšlo najevo, že Zilk je údajně podezřelý ze spolupráce s StB, uvedla, že prezident rozhodl, že mu neudělí Řád bílého lva.

Říjen 2005

Policie Kuśe zbavila obvinění z poškozování ČSSD. Podle Práva se ho ale policie údajně chystá nově obvinit z poškozování ministerstva vnitra. (Právo/27.10.2005)

Říjen 2008

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zveřejnil informace, že spisovatel Milan Kundera v roce 1950 údajně udal komunistické policii bývalého letce a západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten si poté odseděl 14 let ve vězení; původně mu hrozil až trest smrti. Kundera obvinění založená na dobovém policejním záznamu rozhodně popřel. (ČTK/13.10.2008)